Rizika a důsledky teplotního stresu na zdravotní stav drůbeže

O teplotním stresu u drůbeže už bylo napsáno i řečeno mnoho. V posledních letech však čelíme zhoršujícím se klimatickým podmínkám – a to nejen během letních měsíců. Opakovaně se setkáváme se situacemi, kdy se negativní dopady teplotního stresu projevují i v obdobích, kdy to dříve nebylo běžné. Důkazem je i fakt, že se toto téma začíná stále častěji objevovat nejen v produkčních chovech, ale také v chovech zájmových.

Co je to teplotní stres

Stejně jako ostatní živočišné druhy má i drůbež svou termoneutrální zónu – tedy rozmezí teplot, při kterých není nutné vynakládat zvýšené množství energie na udržení stálé tělesné teploty. Tato zóna se liší podle věku zvířete a s přibývajícím věkem se její optimální rozpětí snižuje. Je třeba dodat, že ptáci obecně mají vyšší průměrnou tělesnou teplotu, která se pohybuje kolem 41,5 °C.

Teplotní (tepelný) stres označuje stav, kdy zvíře není schopno efektivně odvádět přebytečné teplo z těla. Jinými slovy, produkce tepla (termogeneze) je intenzivnější než proces vylučování tepla (termolýza). Množství tepla akumulovaného v organismu závisí nejen na okolní teplotě, která je klíčová, ale je ovlivněno i dalšími faktory, jako je trávení, aktuální zdravotní stav a úroveň aktivity zvířete.

Teplotní komfort

Do tepelného komfortu zvířat, stejně jako lidí, nezasahuje pouze samotná teplota, ale i vlhkost vzduchu, která vnímání teploty výrazně zesiluje. Vyšší vlhkost ztěžuje zvířatům tepelnou regulaci, což je problém zejména pro zvířata v uzavřených prostorech, kde se hromadí vlhkost, kterou není vždy možné účinně odvádět. V některých případech může být teplota vzduchu relativně nízká, ale extrémní vlhkost může způsobit vážné problémy. Tyto dvě fyzikální veličiny jsou snadno měřitelné, což umožňuje nejen jejich aktuální sledování, ale také predikci teplotního stresu na základě meteorologických předpovědí. K tomu slouží nástroj ThermoTool™ vyvinutý společností CCPA pro mobilní zařízení.

Mechanismy regulace tepla

Drůbež má bohužel jen několik málo mechanismů, jak kompenzovat negativní účinky tepelného stresu. Kvůli absenci potních žláz je klíčovým způsobem odvodu přebytečného tepla dýchání, tedy vylučování vodních par (evaporace). Při běžném stavu organismu drůbež dýchá zhruba 25krát za minutu, a přitom vylučuje asi 30 % tepla formou evaporace. Navzdory absenci potních žláz dokáže drůbež vylučovat energii zejména skrze neopeřené části těla, kdy může být energie vylučována do prostředí bez využití jiného média (=radiace, sálání). Dále je schopna se ochladit tím, že teplo předá předmětu, kterého se právě dotýká (kondukce), což může být například chladnější zem. U posledního způsobu, známého jako konvekce, se teplo přenáší prostřednictvím pohybu vzduchu nebo tekutin v okolí zvířete, což je obzvlášť efektivní při vyšším proudění vzduchu.

Organismus a teplotní stres

Jakmile vnitřní teplota organismu pokračuje v růstu, běžná intenzita dýchání již nestačí a frekvence dechu se zvyšuje. Tento stav se nazývá hyperventilace, která může dosáhnout až 200 dechů za minutu. V tomto okamžiku, kdy tělo čelí tlaku způsobenému akumulovaným teplem, dochází k omezení příjmu potravy. Tento jev je jedním z hlavních mechanismů, jak zvíře omezuje produkci vlastního tepla, jelikož rozklad živin způsobí uvolňování další energie.

Zejména výkrmci kuřat a chovatelé nosnic jsou s touto situací velmi dobře obeznámeni, protože právě v tomto okamžiku dochází ke snížení užitkovosti. Kromě toho můžeme pozorovat mávání křídly, což je další způsob, jak se zvíře snaží vyloučit přebytečné teplo.

Pokud se zvířeti nedaří ochladit a vnitřní teplota překročí kritickou hranici, stává se hyperventilace nebezpečnou. Nadměrně vylučovaný oxid uhličitý totiž způsobí nerovnováhu pH v organismu, což může vést až ke smrtelnému stavu

Pokud problém s naakumulovaným teplem nadále trvá, můžeme u zvířete fyziologicky „pozorovat“ tzv. oxidativní stres. Tento stav nastává v případě, kdy se tělo nedokáže bránit nadměrné produkci volných radikálů, což jsou extrémně reaktivní částice napadající buňky. Dlouhodobé působení oxidativního stresu může vést až k poškození tkání.

Co může udělat chovatel

Existuje několik možností, jak může chovatel pomoci svým zvířatům při teplotním stresu.

Pro produkční farmy zaměřené na výrobu vajec nebo výkrmy kuřat je klíčová kvalitně seřízená ventilace a správný management hal. Domácí chovatelé mohou zvířatům zajistit venkovní prostory, které poskytnou hejnu stinné prostředí, čímž sníží tepelné zatížení.

Relativně jednoduchým opatřením je pravidelná výměna vody, jelikož voda o vyšší teplotě nepřináší stejné výhody jako chladnější voda. Neustálý příjem vody rovněž napomáhá zvířatům lépe se vyrovnat s teplotním stresem. Vodu i krmivo je možné obohatit o látky, které pomohou zmírnit negativní účinky teplotního stresu. Patří sem například elektrolyty, jež jsou nadměrně vylučovány při hyperventilaci, a  antioxidanty, které dokáží organismu pomoci při rozvinutí oxidativního stresu.

Šišák bajkalský

Společnost CCPA se dlouhodobě věnuje řešením teplotního stresu nejen u drůbeže, přičemž  využívá znalostí v oblasti přírodních extraktů a esenciálních olejů. Pro drůbež je specifickým řešením Feedstim Poultry®, který již několik let úspěšně používáme v boji proti negativním důsledkům teplotního stresu. Tento premix obsahuje mimo jiné aktivní látky z rostliny Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis), jejichž využití ve výživě zvířat je patentováno. Společně s Kurkumou (Curcuma longa) obsahující kurkumin zlepšuje integritu střevní sliznice, podporuje trávení a celkovou obranyschopnost organismu. Pokud se neřeší narušení integrity trávicího systému vlivem teplotního stresu, dochází k poruchám absorbce živin, přičemž toxiny a bakterie mohou posléze pronikat do těla zvířete (syndrom zvýšené propustnosti střev – Leaky Gut Syndrom).

Chovatelé mohou zlepšit pohodu zvířat nejen prostřednictvím obohacení krmiva, ale i přímo u sebe na farmě, přes pitnou vodu. Řešení Delta Thermo Poultry obsahuje kromě šišáku bajkalského také silné antioxidanty z výtažků ze zeleného čaje (Camellia sinensis) a bohatý zdroj elektrolytů, které jsou zvláště důležité v teplých obdobích.

Ing. Miroslav Studený, technicko‑obchodní zástupce – Iframix s. r. o.