Vliv teplotního stresu nejen na suchostojné dojnice

Negativní dopady teplotního stresu (TS) v chovech dojeného skotu jsou všeobecně známy. Každý rok chovatelé podnikají řadu podpůrných opatření z hlediska výživy, úpravy technologií a managementu stáda, aby co nejvíce eliminovaly ekonomické ztráty. Zatímco podvědomě je zájem primárně věnován zvířatům v laktaci, protože u nich je dopad TS nebo naopak výsledek přijatých opatření vidět okamžitě, stavu suchostojných krav je z hlediska TS věnována na většině farem pozornost nedostatečná. Je tento přístup správný?

I přesto, že se chovatelé hledáním řešení TS u dojnic intenzivně zabývají posledních patnáct let, dlouhou dobu byly suchostojné krávy mimo toto dění. Studie, které byly prezentovány v posledním období potvrzují, co již dlouho víme, ale také poukazují na nové skutečnosti ukazující, že dopad TS na skupinu suchostojných má podstatně větší význam, než jsme si mysleli.

Krátkodobý dopad TS v období stání na sucho

První informace o dopadu TS v období stání na sucho se začaly mezi chovatelskou veřejností objevovat přibližně před pěti lety. Závěrečná fáze březosti se řadí k obzvláště citlivým obdobím z důvodů zvýšených metabolických nároků krávy souvisejících s intenzivním vývojem plodu. Zároveň se zde rozhoduje o potenciálu následující laktace.

Jeden z klíčových ukazatelů TS u suchostojných krav jde ruku v ruce s regenerací a vývojem mléčné žlázy. TS má prokazatelně negativní dopad na proliferaci buněk mléčné žlázy, což prokazuje Tao et al. (2011) pomocí sériové biopsie.

S rostoucími teplotami může docházet jak u krav v laktaci, tak i u suchostojných ke snížení příjmu krmiva, hormonální nerovnováze a změnám v imunitním systému – krávy jsou náchylnější na různá infekční onemocnění a zvyšuje se u nich riziko metabolických poruch (Tao et al. 2012; Amaral et al. 2010, 2011).

Nižší porodní hmotnost telat (o 10–15 %), horší kvalita a kvantita mleziva a nižší užitkovost krávy po otelení (klidně až o 20 %) mohou poukazovat na teplotní stres v období stání na sucho. V chovech se s tímto fenoménem setkáte nejčastěji na podzim. Ačkoli jsou teploty již v normálu a po TS není ani památky, mnohdy je návrat k původní užitkovosti značně těžkopádný.

Dlouhodobé dopady TS

Výzkum naznačuje, že negativní účinky TS se mohou projevit napříč generacemi. Tento jev, známý jako transgenerační programování, zdůrazňuje trvalé následky TS a nastává právě v posledních měsících březosti. Když krávy vystavíme TS během pozdní březosti, zejména v posledním trimestru, může to narušit vývoj mléčné žlázy nejen krávy samotné, ale také mléčné žlázy ve vyvíjejícím se teleti. Toto období pokládá základ pro budoucí produkci telete. TS narušuje expresi určitých genů a programování buněčných procesů ve vyvíjející se mléčné žláze, což vede ke snížení kapacity produkce mléka v pozdějším věku. Studie ukázaly, že telata matek stresovaných teplem mohou produkovat až o 5 kg/den méně mléka během své první laktace ve srovnání s telaty matek, které nebyly vystaveny zvýšeným teplotám. TS u samotných telat, včetně prenatálního období, může mít dlouhodobé dopady na jejich zdraví, růst a v konečném důsledku opět na jejich budoucí produkci mléka. Tato zjištění zdůrazňují dalekosáhlé důsledky TS a důležitost implementace strategií na ochranu nejen současné generace krav, ale také jejich dcer a podle posledních studií i vnuček (Ramendra et al. 2016).

Ztráta mléka napříč generacemi

Pokud se podíváme podrobněji na užitkovost dcer generace F1 narozených matkám v podmínkách TS, výsledky studií ukazují významný dopad nejen na první laktaci, ale i na následující dvě. Užitkovost těchto dojnic je nižší o 2 až 6 litrů mléka v závislosti na pořadí laktace, liší se i v množství nadojeného mléka na vrcholu laktace a v čase, kdy tohoto vrcholu dosahují.

Překvapující je i vliv TS na mléčnou užitkovost dojnic F2 generace řádově o čtyři roky později. Propad užitkovosti v porovnání s vrstevnicemi, které nebyly vystaveny TS, se zvyšoval s postupujícími laktacemi a dosahoval rozdílu skoro pět litrů na druhé a osm listrů na třetí laktaci (Laporta et al. 2020).

Brakace zvířat v TS

Délka života dcer krav v podmínkách TS se lišila od vrstevnic, které se narodily kravám bez TS. Doba od narození do okamžiku, kdy dojnice opustila stádo, byla v průměru o 11,7 měsíce kratší. To znamená, že hovoříme řádově o jedné laktaci a je velmi jednoduché si spočítat ekonomický dopad (Laporta et al. 2020).

Opatření pro zmírnění TS

Tato zjištění zdůrazňují dalekosáhlé důsledky TS pro dojný skot včetně suchostojného období a důležitost implementace komplexních strategií. Ze základních opatření a pravidel můžeme jmenovat dostatečné zastínění, ventilaci, přístup k vodě, prostor u krmného stolu. Nezbytností se stává sledování a řízení příjmu sušiny včetně použití krmných aditiv. Ta zmírňují důsledky TS (pufry, kvasinky).

V lepším případě lze volit řešení související s příčinami TS a předcházet metabolickým poruchám použitím sofistikovaných komerčních přípravků (ThermoPlus®, ThermoDry) na bázi polyfenolů ze zeleného čaje, alkaloidu kapsaicinu a extraktu z pískavice (Daddam et al. 2023). Přijetím proaktivních opatření ke zmírnění TS během celého cyklu mohou chovatelé mléčného skotu nejen chránit bezprostřední pohodu svých zvířat, ale také zajistit budoucí zdraví, produktivitu a ekonomickou životaschopnost. Zatímco konkrétní údaje o dopadech tepelného stresu pouze na suché krávy a jejich potomstvo jsou omezené, stávající znalosti o transgeneračních účincích obecně naznačují potenciální obavy.

 

Pavel Hladký, obchodní a technický ředitel – skot, malí přežvýkavci, Iframix s. r. o.

Článek vyšel v Odborném časopisu pro chovatele hospodářských zvířat a veterinární lékaře – Náš chov 04/2024

Autor článku: Pavel Hladký, obchodní a technický ředitel - skot, malí přežvýkavci, Iframix s. r. o.